Dekubity jsou jednou z nejčastějších komplikací, se kterými se můžeme setkat při péči o ležícího pacienta. Dekubity mají čtyři stadia a vznikat mohou v podstatě už od prvních dnů hospitalizace. Podívejte se spolu s námi, co dekubity způsobuje, jaké jsou jednotlivé fáze vzniku dekubitů, kterou z nich dokážete včas zvrátit, ale která již vyžaduje zásah lékaře.
Dekubity a proleženiny
Slova dekubity a proleženiny jsou synonyma a v praxi se můžete setkat s oběma těmito variantami. Z odborného hlediska rozeznáváme čtyři stadia nebo stupně tvorby dekubitů. Předstupněm je jakési zarudnutí/podráždění pokožky, které nám signalizuje riziko vzniku proleženin. První stupeň se nazývá také erytrém. Kůže ještě není poškozena, ale její červená barva nezmizí ani po tlaku prstem na postižené místo. Pacient cítí pálení nebo svědění. Druhý stupeň se projeví ve formě puchýřů a bolestivých pocitů. Při třetím stupni již nastupuje nekróza kůže. Poškození kůže může zasahovat hluboko až ke kostem a dochází k odumírání měkkých tkání. Při čtvrtém stadiu nekróza napadá už i svaly a kosti. Již vznik třetího stadia je v podstatě podmíněno hrubou nedbalostí ošetřující osoby
Jak předejít proleženinám?
Jako u všeho, i u proleženin je nejdůležitější prevence. V bodech níže si představíme čtyři nejlepší způsoby, které vám pomohou zabránit vzniku proleženin. Pokud jste tento článek objevili až později a proleženiny již vznikly, obraťte se na pomoc lékařů. Zejména v posledních dvou stádiích je nezbytný chirurgický zásah. První dvě fáze lze ještě zvrátit pomocí medikamentózní léčby.
Důsledná hygiena
Dekubitům se nejvíce daří ve vlhkém a teplém prostředí. Ležící pacient, nejčastěji imobilní, v komatu nebo senior by měl podstupovat důkladnou hygienu každý den, zejména v případě, že je odkázán na používání inkontinenčních pomůcek. Udržování třísel, zad a dalších styčných ploch s podložkou v suchém a čistém stavu je základním kamenem boje proti dekubitům.
Polohování pacienta
Pokud to zdravotní stav nebo zranění pacienta dovoluje, je třeba jej co nejčastěji polohovat. Pokud pacient 24 hodin leží, je dobré, aby střídal polohy mezi ležením na zádech, na obou bocích a případně i seděl. Díky tomu na žádné místo, na kterém se vyskytují proleženiny (zátylek, krk, záda, hýždě, stehna, lýtka), není vyvíjen konstantní tlak.
Větrání a používání ochranných přípravků
Při prvním stadiu vzniku dekubitů pomáhá časté větrání pokožky a používání přípravků k jejich předcházení. Jedná se o různé masti, gely, oleje či jiné přípravky, které mají za úkol hydratovat/vysušit, nebo naopak promastit pokožku na postiženém místě. Nezapomínejte však, že kůže musí dýchat. Rozhodně místo nenatírejte s nějakým obyčejným krémem a nezabalte jej do neprodyšné náplasti.
Antidekubitní matrace
Bezkonkurenčně nejlepším pomocníkem proti vzniku dekubitů je používání antidekubitních matrací již od prvního dne hospitalizace pacienta. Matrace jsou cenově dostupné a díky své promyšlené konstrukci snižují tlak vyvíjený na exponovaná místa. Antidekubitní matrace jsou nezbytné zejména v případech, kdy pacienta nelze polohovat.