Kvalitní spánek je jednou z nejdůležitějších proměnných, které ovlivňují regeneraci našeho těla. Kvalita spánku je jedna věc, ale mimořádně důležitá je i jeho správná délka. Víte, jak dlouho byste vlastně měli každý den spát? Mění se doporučená délka spánku i věkem? A co všechno vám dokáže způsobit spánkový deficit?
Jak dlouho bychom měli spát?
Většina světových zdravotnických autorit se shoduje na tom, že dospělý člověk potřebuje denně v průměru 7,5 hodiny spánku. Tento časový údaj však nemusíte brát jako jediné dogma. Potřeba spánku se mění také vlivem ročního období, fyzických aktivit během dne, ale také v důsledku psychického vyčerpání či nemoci. Jiné množství spánku potřebuje malé dítě, jiné zase senior.
Délka spánku podle věku
Některé zdroje uvádějí, že novorozenec může přespat klidně i 23 hodin denně. Dítě do věku jednoho roku prý potřebuje denně minimálně 12, ale klidně i 20 hodin spánku. Vyšší potřeba spánku přichází i s přibývajícími léty, no jak to určitě dobře víte, ať už z vlastní zkušenosti nebo z příběhů vašich blízkých, ve vyšším věku je někdy dosažení vytouženého spánku opravdu problém.
Kolik vydrží člověk beze spánku?
Kolik byste si tipli? Lékaři na urgentech někdy táhnou i 24hodinové směny a také na festivalu se dají potáhnout dva dny bez spánku. Budou to tedy 3 dny? Nebo celý týden? Světový rekord zatím drží muž jménem Randy Gardner, kterému se v roce 1965 podařilo nespát celých jedenáct dní a 24 minut. Paradoxně taková extrémní simulovaná spánková deprivace neměla na jeho zdravotní stav dlouhodobý negativní vliv. Jeho spánkové cykly se daly do pořádku za necelé dva dny. Během experimentu však trpěl halucinacemi, samovolným pohybem končetin, ale také problémy s krátkodobou pamětí či změnami nálad.
Následky nedostatku spánku
Takové experimenty rozhodně nikomu nedoporučujeme absolvovat. Nedostatkem spánku však můžete trpět i bez toho, abyste zkoušeli 10 nebo více dní vůbec nespát. Tvrdý pracovní režim, povinnosti v domácnosti a péče o rodinu a děti může vzít množství energie a zabrat spoustu drahocenného času, který nám následně chybí tyto chybějící hodiny si kompenzujeme zkracováním spánku. Podrážděnost, nedostatek energie, snížená imunita, ale také deprese mohou být prvním příznakem nedostatku spánku. Z dlouhodobého hlediska si můžeme všimnout i úbytku na váze v dúsledku jiné přidružené chronické nemoci.
Co ovlivňuje kvalitu spánku?
Na toto téma naleznete na našem blogu i samostatné články. Ve zkratce však můžeme říci, na kvalitu spánku mimořádně působí teplota v místnosti, ve které spíte, kvalitný matrace, působení modrého světla před spaním, těžká jídla a kofein, ale také to, jak důsledně si před spaním vyvětrat pokoj nebo zda vás během spánku ruší nějaké zvuky nebo světlo.